Karel Zvára
oficiální osobní stránky
daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí - dobrá nebo špatná?

středa, 12. srpen 2009 20:08

Daň z nemovitostí je jedinou daní, ze které plyne celý daňový výnos obci. Zároveň jde o daň z majetku; platí ji ti, kteří vlastní nějakou nemovitost (i pozemek). Navíc jde o jediný daňový výnos, jehož výši může obec přímo ovlivnit. Je tato daň dobrá nebo špatná? Diskutujte..

Činnost obcí je částečně financována výnosy z daní z nemovitostí. Podíl této daně na daňových příjmech obcí není velký, činí asi jen 5 % jejich celkových daňových výnosů. Přesto jde o daň zajímavou, neboť má v našem daňovém systému jedinečné postavení. Celý výnos daně náleží obcím, daň není nijak přerozdělována. Obec prostě získá součet všech daní z nemovitostí, které jsou na jejím katastrálním území (s výjimkou státních a obecních nepronajatých pozemků a budov). Obec zároveň v omezeném rozsahu může ovlivnit výnos z této daně stanovením místního koeficientu. Ten může snížit nebo jej může o 0,5 až 1,0 zvýšit, podle toho, do jaké kategorie obec spadá.

Chtěl bych využít této příležitosti a získat názor čtenářů iDnesu na tuto problematiku. Pro začátek dávám do diskuse můj pohled. I ten se však časem může změnit, záleží na argumentaci.

Ve společnosti se obvykle střetávají dva zásadně různé pohledy na svět: paternalistický (nebo chcete-li autoritářský) a svobodný (nebo chcete-li liberální až libertariánský). Ať se dívám, kam se dívám, často se vynořují právě tyto dva pohledy. Mnohem více než "pravice" a "levice". Termíny pravice a levice považuji za velmi matoucí, neboť strany označující sebe jako pravicové často tíhnou k autoritářství stejně jako někteří "pravicoví extrémisté" obdivují národní socialismus (opět autoritářský přístup, nejsou tedy spíše "levicoví"?), jiní zas zdůrazňují svůj odpor k rozhodování o místních záležitostech zvenku (vlastenci, přístup založený na principu svobody).

Paternalistický přístup vychází z předpokladu, že "tatíček stát" je nadřízený občanovi, má vůči němu právo na násilí a tímto způsobem z něj bez milosti tahá peníze a sám (shora) rozhoduje, jak je využít, v důsledku tedy rozhoduje i tom, co je pro koho dobré. Občan za to má platit poslušností a důvěrou. Moc v takovém případě pramení shora.

Svobodný přístup zase vychází z předpokladu dobrovolnosti, a uvědomění, že společně zvládneme mnohem více a lépe, než každý jednotlivě. Rozhodnutí o společném zajišťování společných věcí, a tedy moc pramení zespodu, rozhodnutí je dobrovolné. Nutno podotknout, že v takovém případě je prvotním seskupením obec, která asi nebude dlouhodobě chtít mít na svém území občana, který se nebude podílet na její činnosti (včetně odvádění daní). Stejně jako rodina asi nebude chtít dlouhodobě vydržovat dospělého člena, který se nebude (i finančně) podílet na zajištění chodu domácnosti. To nevylučuje sociální politiku. Rodina se také obvykle ráda postaré o své nemocné a staré. Je však pravda, že libertarianismus zahrnuje široké spektrum názorů od anarchokapitalistických ("nechceme stát") až po "chceme štíhlý stát, který se neplete nikam, kde si pomůže trh". Ani libertarianismus však nevylučuje citlivý přístup a pomoc těm, kteří ji opravdu potřebují. Tato pomoc však nevychází shora (nařízením, centrálním zajištěním), ale zespodu (aktivitou jednotlivců, rodin a menších celků jako jsou obce).

Daň z nemovitostí je daní z majetku. Danit majetek považuji za špatné, neboť obecně nevidím žádný vztah mezi vlastnictvím majetku a vynakládanými veřejnými prostředky. U daně z nemovitostí je to však trochu jiné.

Daň z nemovitostí je však velmi blízká obyvateli území, obec nad ní má největší kontrolu a tato daň jistým způsobem zohledňuje vztah mezi daňovými výnosy a poskytovanými službami. Zároveň se týká jak vlastníků, tak nájemníků, neboť vlastník musí (nechce-li prodělat) daňové náklady zahrnout do nájemného. Přesto, že jde o daň z majetku, vzhledem k povaze tohoto majetku ji lze považovat za daň s přímým vztahem na budování a udržování místní infrastruktury (tedy na poskytování protislužeb všem členům společnosti v místě).

Takový vztah ve smyslu "protislužby za odevzdání daní" u jiných daní jen těžko najdeme. Už proto, že jejich největší část jde do státního rozpočtu (a z něj zase část do ještě většího a ještě vzdálenějšího rozpočtu EU).

Myslím si, že daně, způsob jejich stanovení i výběr by měly být co nejblíže poplatníkovi. Mnohem raději přece platíme za něco, co skutečně využíváne (třeba ty silnice). Stejně tak se těžko úředně plýtvá s penězi, které má jejich dárce (byť nedobrovolný) stále docela dobře na očích.

Těším se na diskusi, doufám, že bude věcná a konstruktivní. Pokud se vám daň z nemovitostí nelíbí, rovnou pište, proč a čím byste nahradili výpadek daňových výnosů obcí (úsporami? jinou daní? změnami v rozpočtovém určení daní?).

Vyšlo 12. srpna 2009 na blogu iDNES

Karel Zvára, 2017 - RSS