Karel Zvára
oficiální osobní stránky
virtuální poslanec/zastupitel

Postoje k 25. schůzi Poslanecké sněmovny

pondělí, 24. říjen 2011 8:00

Vytvořil jsem si v redakčním systému novou rubriku „Virtuální poslanec“. Učinil jsem tak proto, že předpokládám, že budu v roce 2014 (nebo dříve?) opět kandidovat do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. A protože nikdo nekupuje rád „zajíce v pytli“, rozhodl jsem se, že počínaje 25. schůzí sněmovny zvolené v roce 2010 budu komentovat každou schůzi. Pokusím se najít si dostatek času na to, abych každou schůzi komentoval ve dvou fázích: nejprve před schůzí uvedu mé postoje k projednávaným tématům, po skončení schůze uvedu souhrnný komentář k jejím výsledkům. Body budu komentovat v pořadí podle jejich důležitosti jak ji vnímám. Body, které neokomentuji, nepovažuji za příliš důležité (pokud k nim chcete znát můj názor, napište mi vzkaz – pokusím se obratem odpovědět aktualizací článku).

U některých bodů připouštím hlasování PRO i PROTI a u alternativní varianty uvádím, že bych byl ochotný tak hlasovat, pokud by díky takovému hlasování Svobodní prosadili některý zásadní bod programu. Takovými zásadními věcmi jsou především:

  1. ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu,
  2. referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie.

25. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu začne v úterý 25. října 2011 ve 14 hodin (návrh pořadu jednání).

Pořad jednání obsahuje několik velmi rozsáhlých bodů. Kromě státního rozpočtu jde také například o nový občanský zákoník (3044 paragrafů) a obchodní zákoník (795 paragrafů). Opravdu to poslanci a jejich poradci zvládnou pořádně přečíst a posoudit?

Schválení ratifikace Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie
(tisk č. 348-E)

O tomto tématu se napsalo už mnoho. Jde o evergreen navrhovaný k projednání a následně ministrem zahraničí stahovaný již od prázdnin. V Poslanecké sněmovně byl z pořadu schůze vyřazen už minule (23. schůze), v Senátu byl z programu stažen už třikrát (v červenci, 4. srpna 2011 a 6. října 2011).

Zmíněné Rozhodnutí Evropské rady mění Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), konkrétně zavádí Evropský stabilizační mechanismus (tzv. „trvalý euroval“) pro státy používající euro. Tento mechanismus donutí silnější členy eurozóny finančně vypomoci těm členům eurozóny, kteří mají právě problémy podobné jako má Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, … Na začátku října kvůli navýšení „dočasného eurovalu“ – tedy EFSF – padla vláda Slovenské republiky (téma v odlehčené formě slovy Martina Pánka).

Protože jde o změnu primárního práva (ačkoliv to premiér Nečas popírá) Evropské unie (tedy Smluv), musí být změna schválena ústavní většinou. Česká republika však euro nepoužívá, tedy se jí tato změna do doby než euro začne používat nebude týkat. Potíž je v tom, že o tom, zda v České republice budeme používat euro nebudeme vůbec rozhodovat my (viz můj článek k tématu). Podle analýzy předsedy Svobodných Petra Macha bychom mohli téměř v mžiku přijít o ekvivalent cca 250 mld. Kč. Dokument ze Senátu, který se pokusil vyvrátit tvrzení Petra Macha, však dospěl k částce ještě vyšší.

Na tom nic nemění prohlášení premiéra Nečase o tom, že požaduje referendum k přijetí eura. Argumenty dobře shrnuje Petr Mach.

Shrnuto a podtrženo: ESM se nás bytostně týká a může nás donutit napůjčovat si opravdu velké částky na záchranu jiných států eurozóny. A jelikož jde o trvalý mechanismus, strop částky není omezen. Je dokonce představitelné, že kvůli ESM by Česká republika mohla zbankrotovat, viz černý scénář.

Stanovisko: Hlasoval bych PROTI návrhu.

Státní rozpočet na rok 2012
(tisk 498, první čtení)

 

Potíž s navrženým státním rozpočtem je nejen v tom, že rozpočet je deficitní (více než 100 miliard Kč), ale také v tom, že počítá s navýšením daňových příjmů v souvislosti s hospodářským růstem. Jelikož nedošlo téměř k žádným úpravám daní, s Českou republikou propojené ekonomiky jsou na tom hůř než před rokem (zejména Německo) a okolní země se zadlužují kvůli „eurovalu“ rekordním templem, nevidím jediný důvod pro tak optimistický odhad.

Aby mohl být státní rozpočet méně deficitně nebo alespoň vyrovnaný, muselo by dojít především k výrazným škrtům na výdajové stránce. A protože velkou část státního rozpočtu tvoří mandatorní výdaje – především důchody, sociální dávky a dluhová služba (úroky ze státního dluhu), lepší rozpočet je podmíněný předcházející změnou legislativy.

Stanovisko: Nehlasoval bych pro návrh. Zda bych hlasoval proti či opustil jednací sál by záleželo na tom, zda za snížení kvóra pro schválení státního rozpočtu Svobodní prosadí některý z důležitých vlastních programových bodů.

Nový občanský zákoník
(tisk 362, druhé čtení, náhrada současného občanského zákoníku)

Nový občanský zákoník je mnohem obsáhlejší než ten, který je v současnosti platný. Nový občanský zákoník obsahuje 3046 paragrafů, návrh je obsažen na 552 stránkách formátu A4. Vzhledem k tomu, že má jít o novou základní normu upravující vztahy mezi jednotlivci v rámci soukromého práva, považuji za značně nešťastné, že jde o tak složitý a rozsáhlý dokument. Občanský zákoník kvůli těmto vlastnostem nebude téměř nikdo schopný skutečně přečíst a řídit se jím. S „každou hloupostí“ aby se jednotlivec radil s právníkem.

Nový občanský zákoník už v prvních paragrafech obsahuje předpoklady, které jsou zjevně mylné nebo umožní zajímavé výklady. Už například § 2 ve druhém odstavci uvádí: „Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.„. Zdálo by se tedy, že navrhovatel zákona se snaží předejít situaci, kdy by někdo postavil matematickou logikou obhajitelnou či dokázatelnou konstrukci, a na té by postavil nějaký svůj loupeživý úmysl. Tímto paragrafem však zároveň zákon říká, že jeho výklad má větší váhu než samotný zákon (to není možné, žádný výklad nemůže být právně závazný pokud není přijat řádným legislativním procesem ve formě zákona nebo pokud jej zákon přímo neodkazuje). Také se dovolává nevysloveného úmyslu zákonodárce, který však v zákoně nemusí být jasně popsán, a tedy případný spor by musel být souzen jinak než porovnáním tvrzení a důkazů s obsahem zákona. Ustanovení navíc umožňuje, aby každý mohl považovat kteroukoliv část zákona za neúčinnou (ve smyslu, že se nelze odvolávat těch konkrétních slov občanského zákoníku i dalších předpisů), pokud bude mít dobrý důvod se domnívat, že úmysl zákonodárce byl jiný.

Další zajímavé ustanovení je ve čtvrtém paragrafu: „Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“ Snad každý zná běžnou definici průměru. Pokud jde o rozum (ať už to znamená cokoliv), jsou lidé průměrní, nadprůměrní i podprůměrní. Pokud by všichni měli dosahovat alespoň průměru, museli by být všichni přesně průměrní. Obvyklé rozdělení přitom reprezentuje tzv. normální rozdělení (užívá se ve statistice), kde vrchol grafu reprezentuje právě průměr. Ustanovení je tedy buď úplně nesmyslné nebo předpokládá, že zhruba polovina populace není svéprávná. Je zřejmé, že právě to předkladatel návrhu neměl na mysli a snažil se spíš o to, aby každý mohl být za své činy hnán k odpovědnosti. Považuji za velmi hloupé, že se toho snaží dosáhnout nesmyslným předpokladem v zákoně.

Nový občanský zákoník také zavádí některé nové právní formy, především korporace, spolky (zkratka z.s.), fundace (účelové právnické osoby), nadace, nadační fondy, ústavy a k nim jejich orgány, postupy a podobně. Obecně také definuje podnikatele a spotřebitele.

Novinkou nového občanského zákoníku je také to, že zvířata považuje za věci jen omezeně, „v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze živého tvora„.

Nový občanský zákoník také exetnzivně definuje „povinnosti manželů“, majetkové poměry v rodině i rodinné podnikání.

Další výčet změn by byl asi zbytečný, protože hlavní rysy nového občanského zákoníku jsou zřejmé. Nový občanský zákoník je obsáhlý, značně svazující a definující mnoho poměrů, které by si bez problémů mohli uspořádat jednotlivci sami. Stávající občanský zákoník a další nahrazované zákony rozhodně nepovažuji za ideální, tento nový návrh však považuji za horší.

Stanovisko: Hlasoval bych PROTI přijetí takového zákona, byl bych ochotný hlasovat PRO přijetí zákona pokud by to umožnilo Svobodným prosadit některý ze zásadních programových bodů.

Zákon o obchodních korporacích
(tisk 363, druhé čtení, náhrada současného obchodního zákoníku)

Na první pohled se zdá, že tento zákon jen zpřehledňuje mnohokrát novelizovaný obchodní zákoník. Nový zákon však výrazně omezuje majetková práva vlastníků, například v § 210 uvádí, že společník může ze společnosti vystoupit jen připouští-li to tento zákon. Podobně § 219 nutí dědice k setrvání společnosti.

Hezkou deregulační změnou je, že akciové společnosti nemusejí mít nutně představenstvo i dozorčí radu; zákon umožňuje i jednodušší strukturu – ředitel a správní rada.

Ustanovením, které se mi na novém zákonu nelíbí, je způsob snížení základního kapitálu pomocí vzetí akcií z oběhu na základě losování (§§ 535 a násl.). Tím neříkám, že si takovou metodu nedokáži představit, jen si myslím, že pokud společnost uvažuje o takovém způsobu snižování kapitálu, musí se týkat jen akcií vydaných s takovou možností stažení. U takových akcií totiž existuje riziko jejich vyplacení po vylosování.

Obecně jsem přesvědčený, že zákon o obchodních korporacích je příliš regulující. Byl bych však ochotný jej podpořit, nejlépe s prosazením pozměňovacích návrhů týkajících se mých hlavních výtek.

Stanovisko: Hlasoval bych PRO přijetí zákona pokud by byl přijat i nový občanský zákoník, měl bych ovšem pozměňovací návrh ve smyslu mých připomínek.

Pokud by nebyl přijat nový občanský zákoník, nedává mi smysl hlasovat o novém obchodním zákoníku (navazuje na nový občanský zákoník) – předpokládal bych, že v takovém případě jej navrhovatel stáhne z projednávání.

Sada novel – „příprava na zřízení jednotného inkasního místa“
(tisk 473, druhé čtení)

Jde de facto o sadu novelizací příslušných zákonů. Balík je navíc označen jako „EU novela“, tj. bude nejspíš přijímán s odůvodněním ve stylu „stejně to musíme odmávat, tak nedělejte potíže„. Je zajímavé, že novela mění i části zákonů (především zákona o dani z příjmů), které nesouvisejí přímo se zřízením jednotného inkasního místa. V bodu 28 například snižuje objem úroků hypoték, které lze odečíst od základu daně z příjmu (z 300 tisíc Kč na 80 tisíc Kč ročně). Návrh dále mění sazbu daně z příjmů fyzických osob z 15 % na 19 % a mění způsob výpočtu daně – již nejde o „superhrubou“ mzdu, ale o běžnou hrubou mzdu (změna § 6 odstavce 13).

Nově se osvobozuje od daně z příjmů podíl na zisku. Dvojí zdanění kapitálových příjmů (nejprve na straně obchodní společnosti daní z příjmů právnických osob, poté znovu daní z příjmů fyzických osob) Svobodní dlouhodobě kritizují, proto jsme rádi, že konečně dochází ke změně.

Změna dědické a darovací daně: Dochází k výraznému zvýšení dědické a darovací daně. Ruší se tabulky progresivní dědické a darovací daně. Dědická daň se navrhuje nově ve výši 9,5 %, darovací daň ve výši 19 %.

Osvobození od dědické a darovací daň mezi osobami v první a druhé skupině zůstávají i nadále v platnosti.

Stanovisko: PRO schválení novely zákonů.

Novela zákona o veřejných zakázkách
(tisk 370, druhé čtení)

Návrh novely především mění čísla (snižuje limity) a ukládá informační povinnosti zadavatelům veřejných zakázek. Novela navíc omezuje možnost zadavatelů veřejných zakázek podstatně omezit hospodářskou soutěž stanovením kvalifikačních předpokladů. Ač jsem přesvědčen, že jediným účinným způsobem likvidace korupce je zeštíhlení státu, považuji tuto novelu zákona o veřejných zakázkách za druhou nejlepší možnost.

Stanovisko: Hlasoval bych PRO návrh novely.

Poslanecký návrh na novelizaci zákona o spotřebních daních

(tisk 481, první čtení)

Jde o malou novelu snižující daň z piva. Je škoda, že novela nesjednotila výši daně z hektolitru piva. Zůstává tak rozdíl ve zdanění menších a větších pivovarů, která deformuje volný trh. Velké pivovary tak budou platit 24 Kč za hektolitr, ty nejmenší pivovary jen polovinu.

Stanovisko: Hlasoval bych PRO návrh novely.

Poslanecké a krajské návrhy na novelizaci trestního zákoníku
(tisk 345, tisk 428 a tisk 484, první čtení)

Tisk 345 rozšiřuje důsledky účinné lístosti i na trestné činy podplácení a nepřímého úplatkářství. Znamená to, že podplácející i uplácený by, pokud by zahájili komunikaci o úplatku (řekli si o něj resp. jej nabídli), byl v nejistotě, zda druhá strana čin neoznámí, nevydá prospěch a nezajistí si tak beztrestnost. Jsem sice přesvědčen, že takové věci jsou obtížně prokazatelné, nicméně jde o analogii již existující účinné lítosti v jiných případech. Hlasoval bych PRO takovou malou novelizaci.

Tisk 428 navrhuje učinit trestným pořizování, zaznamenávání a přenos zvuku nebo obrazu pokud je to v rozporu s veřejným zájmem nebo o utajovaných věcech. Nehledě k tomu, že pořizující obvykle neví, které věci jsou utajované (i sama skutečnost, že jsou utajované, je obvykle předmětem utajení), taková novela by znamenala další omezení svobody jednotlivců ať již konají ve vlastním zájmu nebo pro jiného (např. novináři pro vydavatele). Rozhodně bych hlasoval PROTI takové novelizaci.

Tisk 484 navrhuje rozšířit ochranu „úředních osob“ také na zdravotnické záchranáře. Chápu sice motivaci navrhovatele (Liberecký kraj), nicméně mám za to, že všichni by měli požívat stejnou ochranu. Pokud bychom nadále rozšiřovali specifickou úroveň ochrany všem, kdo konají nějakou užitečnou činnost, brzo by mohli specifické úrovně ochrany užívat úplně všichni (když dnes záchranáři, proč ne příště hlídači parkovišť?). Proto bych hlasoval PROTI takové novelizaci.

Poslanecký návrh na novelizaci zákona o sdružování v politických stranách a hnutích
(tisk 353, první čtení)

Návrh novely stanovuje stropy na výdaje ve volebních kampaních včetně sankcí. Mám za to, že další kontrola nemůže příliš ovlivnit výši nákladů na kampaně. Je přece veřejným tajemstvím (tj. říká se), že ceny plnění i některá celá plnění jsou poskytována mimo účetní doklady stran, neboť jde o protislužbu za zakázky získané během ovládání investora (např. městského obvodu či ministerstva) příslušníkem dané politické strany. Hezkým příkladem způsobu financování politických kampaní je rok a půl stará aféra KDU-ČSL ohledně neproplacení billboardové kampaně (na faktuře však nebyla KDU-ČSL, ale nějaký mrazírenský podnik).

Za nejlepší způsob jak zrovnoprávnit strany v kampaních považuji kromě zeštíhlení státu (který může přerozdělovat, a tak pro strany získávat „sponzory“) také zrušení dotací politickým stranám.

Stanovisko: Hlasoval bych PROTI návrhu.

Poslanecký návrh na změnu Ústavy
(tisk 469, první čtení)

Jde o zajímavý poslanecký návrh, neboť jej podávají poslanci napříč všemi parlamentními politickými stranami. Novela je jednoduchá a zjednodušeně říká, že trestní imunita zákonodárců má trvat jen po dobu jejich mandátu. Tedy, že mohou být automaticky stíháni po jeho skončení.

Stanovisko: Hlasoval bych PRO návrh.

Poslanecký návrh na zavedení povinných majetkových přiznání
(tisk 475, první čtení)

Tento zákon pochází od poslanců ČSSD a navrhuje, aby jednotlivci, kteří v jednom kalendářním roce nakoupí registrovaný majetek (nemovitosti, obchodní podíly, účasti v družstvech a cenné papíry) v hodontě přes 20 milionů Kč či jinak získá registrovaný majetek v hodnotě přes 5 milionů Kč, musí o tom automaticky podat hlášení finančnímu úřadu a prokázat, že prostředky, které k získání použil, byly zdaněné.

Mám za to, že státu není nic do majetku jednotlivců. Povinné přiznávání takového majetku navíc považuji za výrazný zásah do soukromí a svobody jednotlivce.

Stanovisko: Hlasoval bych PROTI návrhu.

Karel Zvára, 2017 - RSS