Karel Zvára
oficiální osobní stránky
virtuální poslanec/zastupitel

Postoje ke 40. schůzi Poslanecké sněmovny

úterý, 5. červen 2012 8:00

39. schůze Poslanecké sněmovny proběhla 27. dubna 2012 a měla na programu jediný bod – hlasování o důvěře vládě. 40. schůze začíná v úterý 5. června 2012 od 14h. Na programu má několik velmi zajímavých bodů. Vyjádřím se, jako obvykle, jen k bodům, které považuji za zásadní. K ostatnímu se vyjádřím na požádání.

 

Přípustnost trestního stíhání Davida Ratha

Jde hned o první navržený bod jednání Poslanecké sněmovny po 14. hodině. Ač mám důvody pochybovat o správnosti postupu policie, o neúplatnosti poslance Davida Ratha či  o tom, že nešlo o politickou objednávku, hlasoval bych pro přípustnost trestního stíhání Davida Ratha. Myslím si totiž, že veškeré nesrovnalosti v postupu policie by měly být projednány v rámci řízení před soudem.

Osobně nesouhlasím s dnešním pojetím imunity zákonodárců. Vím, že imunita existuje proto, aby silové resorty nemohly efektivně zbavit poslance možnosti hlasovat a vykonávat další politickou činnost. Jsem přesvědčen, že je pojatá nešťastně, už proto, že nevydání k trestnímu stíhání navždy vylučuje možnost toto stíhání znovu zahájit. Mnohem raději bych byl, aby trestní stíhání bylo možné, avšak aby během výkonu voleného mandátu nebyla možná vazba ani výkon trestu. Výkon trestu by byl odložen na dobu, kdy odsouzený nebude vykonávat žádný mandát.

Pokud jde o korupci jako takovou, považuji ji za přirozený důsledek rozhodování o cizím majetku a cizím životě. Jsem přesvědčen, že o cizím životě a majetku se prostě nehlasuje, ačkoliv to většina (nejen) demokratických států dělá. Stát by se měl co nejvíc zdržovat hospodaření s cizími prostředky, neboť je nejhorším druhem hospodáře. Státní úředníci totiž pracují výhradně s cizími prostředky (a „z cizího krev neteče“), navíc podle stanovených pravidel (při jejich dodržení tedy nemohou být za postiženi) a velmi často jen dočasně („po nás potopa“). Zeštíhlování státu a rušení státních regulací je skutečným řešením příčiny problémů – nejen korupce.

 

Schvalování ratifikace Rozhodnutí Evropské rady o změně článku č. 136 Smlouvy o fungování Evropské unie
(sněmovní tisk 348-E)

Jde o pokračování projednávání začlenění Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) do primárního práva. Spolu s ostatními Svobodnými a mnoha dalšími osobnostmi považuji tuto změnu primárního práva za jistotu budoucího uvrhnutí do dluhového otroctví, ze kterého se budeme moci vykoupit jen buď vystoupením z Evropské unie dříve než se Česká republika stane součástí eurozóny nebo (pokud se ČR stane součástí eurozóny) mimosmluvní jednostrannou výpovědí (to může v krajním případě znamenat i válku). Více informací najdete na webu esm.svobodni.cz.

Ke schválení ratifikace je zapotřebí ústavní většina, tedy 120 poslanců (3/5 ze všech poslanců).

Stanovisko: Ostré PROTI schválení


Změna zákona o elektronických komunikacích
(sněmovní tisk 615)

Po delší době se vrací „šmírovací zákon„, tedy norma, která nařizuje provozovatelům elektronických sítí (především telefonním a internetovým operátorům) uchovávat údaje o provozu a využití sítě jednotlivými uživateli po určenou dobu a na požádání je vydat orgánům činným v trestním řízení či soudu. Jde o náhradu dřívější podobné právní úpravy, kterou zrušil ústavní soud.

Jsem přesvědčený, že stát nemá právo regulovat způsoby, jakými spolu lidé komunikují a vůbec nesmí stanovovat parametry svobodných smluvních vztahů. Stanovisko vychází z obecných politckých východisek Svobodných. Pro představu o jejich uplatnění odkazuji též na dřívější prohlášení k tzv. Farského přílepku k loterijnímu zákonu.

Stanovisko: PROTI schválení

 

Novela zákona o hospodaření energií
(sněmovní tisk 622)

Jde o další již dobře medializovanou EU-šílenost. Nověla mimo jiné zavádí označení pronajímaných a prodávaných bytů a domů tzv. energetickými štítky. Dalšího komentáře snad netřeba. Máte-li k tématu dotazy, napište mi.

Stanovisko: PROTI schválení

 

Církevní restituce
(sněmovní tisk 580)

K tématu jsem se již vyjadřoval před minulou schůzí. Stanovisko jsem nezměnil a uvádím je v nezměněné podobě. Jde o mediálně známé církevní restituce. Souhlasím s narovnáním vztahu státu a církví, s jejich úplnou a definitivní odlukou, avšak nesouhlasím s navrhnovanou podobou zákona. To proto, že zákon upřednostňuje finanční vyrovnání v obrovském objemu před vyrovnáním věcným tam, kde je to možné. Podobně jako stát nemá v moci veškerý majetek, který církev v roce 1948 užívala, církev v roce 1948 majetek pouze užívala avšak nevlastnila (nově jej však získává do vlastnictví). S církevními restitucemi bych souhlasil, pokud by stát církvím vrátil jen majetek, který drží (a který není zastavěn či užíván jinými vlastníky), avšak vrátil by jej do vlastnictví, nikoliv jen do užívání. Současný návrh restitucí považuji za značně přehnaný. Viz také stanovisko Petra Macha.

Stanovisko: PROTI

Karel Zvára, 2017 - RSS