Karel Zvára
oficiální osobní stránky
virtuální poslanec/zastupitel

Postoje k 45. schůzi Poslanecké sněmovny

pondělí, 3. září 2012 8:00

Předem se omlouvám za „výpadek“, tedy za chybějící postoje k několika předchozím schůzím. V případě 41. a 42. schůze byly stránky sněmovny nepoužitelné (skandál s pornem pracovníků PSP), 43. schůze neproběhla (pořad schůze nebyl schválen) a jediným bodem 44. schůze byl návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky. Nyní stojíme před 45. schůzí, která má navýsost zajímavý program.

Jako vždy vybírám z pořadu jen témata, která považuji za závažná. Na vyzvání doplním postoje k dalším bodům.

Novela zákona o důchodovém pojištění
(sněmovní tisk 659, vrácen Senátem)

Tato novela má zavést „slevu na pojistném z důvodu poskytnutí příspěvku rodiči k důchodu“. Obecně jsem zastáncem principu přirozené a spontánní pomoci (a to nejen v rámci rodiny). Stát však nemá řídit lidskou iniciativu ani vynucovat dobročinnost. Jsem příznivcem zmenšení státního průběžného systému, nikoliv vynucování solidarity. Myslím si proto, že tento návrh zákona jde nesprávným směrem.

Stanovisko: PROTI návrhu

Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi
(sněmovní tisk 580, vrácen Senátem)

Přestože jsem přesvědčen, že „co bylo ukradeno, musí být vráceno“, myslím si, že navrhovaný zákon není aplikací tohoto případu. K zákonu mám výhrady hned v několika rovinách:

1) Zákon by obecně otevřel restituce právnickým osobám. Původní restituce se týkaly jen fyzických osob (pomineme-li výjimečné případy vesměs exekutivních restitucí jako v případě Sokola, Tomáše Bati, Havlovy Lucerny či majetků Karla Schwarzenbera). Pokud stát rozhodne, že bude „navracet“ některé majetky jednomu druhu právnických osob, může snadno čelit žalobám od potenciálních restituentů jiných druhů právnických osob. Hrozí proto otevření pandořiny skříňky, proti které by z hlediska dopadů na státní pokladnu i Evropský stabilizační mechanismus vypadal jako hračka pro děti.

2) Církevní restituce nezohledňují skutečnost, že církve stát po celou dobu podporoval a stále podporuje – údržbou majetku, který církve používají i odměnami církevních hodnostářů.

3) Restituce obsahuje nemalou finanční „kompenzaci“. Tu by stát platil částečně na dluh a částečně v budoucnosti. Platili by ji tedy příští generace, které církvi „nic nedluží“ (protože jí nic nevzaly, ani nemohly). Pokud má být smyslem zákona napravení křivdy, má se tak dít za cenu vytvoření nové křivdy. To považuji za nepřijatelné.

4) V jiných evropských zemích došlo po první i po druhé světové válce k pozemkové reformě, při které církve o majetek zpravidla přišly, protože jim byl v minulosti svěřen státem. Například ve Francii jsou nábožensky využívané nemovitosti státem jen církvi svěřeny do užívání.

Jsem přesvědčen, že k odluce státu a církve má dojít okamžitě (to však součástí návrhu zákona není). Pokud se církvi má něco dát do vlastnictví, potom jen nemovitosti sloužící k náboženským účelům, které jsou ve vlastnictví státu (stát by neměl rozdávat cizí majetek, choval by se otevřeně jako lupič).

Stanovisko: PROTI návrhu

Novela zákona o hospodaření energií
(sněmovní tisk 622, vrácen prezidentem republiky)

Zákon mimo jiné zavádí povinnost provádět energetické audity i soukromých domů a vybavovat je tzv. „energetickými štítky“. Jde o další státní zasahování do soukromého vlastnictví a dobrovolných smluvních vztahů („směny“). Zákon jde proti samotné podstatě svobody (jako ostatně většina regulací).

Stanovisko: PROTI návrhu

Karel Zvára, 2017 - RSS