Karel Zvára
oficiální osobní stránky
volby do veřejných funkcí stanovisko Evropská unie

Co teď a co potom

pondělí, 5. červen 2017 12:53

Kampaň před podzimními volbami začala. ODS přichází s ořezanými slogany Svobodných, ČSSD slibuje navýšení penzí z děravé státní kasy a další živnostníci házejí flintu do žita, protože jim zákon z hospod vyhnal štamgasty-kuřáky, nehledě na už tak dost zvýšený tlak z kontrolního hlášení a EET. Mezitím paní Mayová chválí policii, která 8 minut po útoku postřílela teroristy. Škoda, že to těch sedm mrtvých už neuslyší. Jaké je pro mě tedy hlavní volební téma?

Mí čtenáří mne znají. Vědí, že chci, aby každý mohl se svým životem nakládat podle svého uvážení, pokud tím neubližuje nikomu jinému. A samozřejmě také s majetkem, protože ten je přece produktem života.

Jenomže o většině důležitých věcí, a především o svobodě, se propříště už nemusí rozhodovat z lavic českého parlamentu. Proč? Protože Evropská unie, do které jsme na základě referenda vstoupili, se významně změnila. Z Evropské unie, která zakazovala využívat svoji strukturu pro hašení fiskálních malérů členských států, se stala dluhová unie, která na to má Evropský stabilizační mechanismus, kterého se musejí účastnit všechny země eurozóny. Z Evropské unie, která ve většině pravomocí vyžadovala souhlas všech členských států, se po Lisabonské smlouvě stal "válcovací moloch", ve kterém se rozhodnutí přijímají "rozhodnutím velkých", tzv. kvalifikovanou většinou (vyzkoušejte si sami, jak to funguje).

Současná Evropská unie má také mnohem více pravomocí. Nejen těch výlučných, kde rozhoduje samostatně, ale také tzv. sdílených, kde členské státy mohou rozhodovat samyale jen dokud o daných věcech nezačnou rozhodovat orgány Evropské unie. Jak se píše na webu Evropské komise: "členské státy smějí jednat pouze tehdy, neučiní-li tak EU".

Handrkovat se o konkrétní politiku, která může být "přebita" rozhodnutím orgánů EU, dokonce často ne jednomyslným, mi v té souvislosti připadá směšné.

Současná Evropská unie je jiná, než do jaké Česká republika vstupovala. Její zásadní změny (Lisabonská smlouva a článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, společně se zavedením Evropského stabilizačního mechanismu) nebyly schváleny v referendu, ale jen ústavní parlamentní většinou. Proto by občané České republiky měli dostat příležitost znovu rozhodnout o členství České republiky v Evropské unii.

Jaký je můj názor a jak bych v takovém referendu hlasoval, je všem asi jasné. Ale nejsem žádný fanatik. Respektuji demokratický řád, který společnost přijala za svůj. Proto se hrdě hlásím s novému politickému hnutí Referendum o Evropské unii a budu usilovat o jeho co nejlepší volební výsledek.

Až bude jasno, zda Česká republika v Evropské unii zůstane nebo z ní odejde, budou konkrétní volební témata zas uvěřitelná. I když v případě setrvání jich asi moc nezůstane.

 

Karel Zvára, 2017 - RSS