Kampaň před podzimními volbami začala. ODS přichází s ořezanými slogany Svobodných, ČSSD slibuje navýšení penzí z děravé státní kasy a další živnostníci házejí flintu do žita, protože jim zákon z hospod vyhnal štamgasty-kuřáky, nehledě na už tak dost zvýšený tlak z kontrolního hlášení a EET. Mezitím paní Mayová chválí policii, která 8 minut po útoku postřílela teroristy. Škoda, že to těch sedm mrtvých už neuslyší. Jaké je pro mě tedy hlavní volební téma?

Tento článek je jakýmsi mým tiskovým prohlášením k mé rezignaci na funkci místopředsedy strany. Mým cílem je zabránit spekulacím o důvodech, pro které jsem se k rezignaci rozhodl.

Letošního 8. listopadu se v USA budou konat prezidentské volby. Na výběr jsou čtyři kandidáti: Demokratická strana nominovala Hillary Clintonovou, republikáni nominovali Donalda Trumpa, libertariánská strana Gary Johnsona a američtí zelení Jill Steinovou.

Žádná spontánní shromáždění, nové pravomoce pro policii a vysoké pokuty. To je novelizovaný zákon o právu shromažďovacím, který nyní pokrytecky kritizuje TOP09. Proč pokrytecky? Protože i její zástupci pro aspoň dvě z těchto tří nepříjemných novinek hlasovali. Nikdo by si neměl myslet, že co se odhlasuje ve výborech, nikoho nezajímá. A že jejich hlas je vlastně tajný, takže jak hlasovali stejně nikdo nezjistí. S jednou výjimkou - pokud všichni přítomní hlasují stejně. Jako v tomto případě.

Vím, že nadpis článku je spíše přáním - a tedy otcem myšlenky tento článek takto nazvat. Tuto větu vídám (zejména na Facebooku) docela často u těch, kteří nesouhlasí s kritikou státního šmírování či různých forem presumpce viny. V tomto článku se věnuji předvídatelnosti podnikatelského prostředí v České republice inspirované případem úspěšného e-shopu levneelektro.cz.

Dnešek rozvířilo rozhodnutí Ústavního soudu, které média prezentují tak, že registrovaní homosexuální partneři mají právo adoptovat děti. Chci se v tomto článku zamyslet nad tím, o co vlastně jde v praxi a o co v rozhodnutí. Myslím si totiž, že se překrývají jen částečně. A naštěstí i ten výrok Ústavního soudu je také trochu jiný. A jako obvykle se snažím nabídnout lepší alternativu. Posuďte sami, zda je lepší i podle vás.

Dva dny poté, kdy se Britové rozhodli pro #brexit, zaznívá zpochybňování referenda. Ne technické, ale principiální. V absurditách nejspíš "zvítězila" titulka sobotního vydání MF DNES s velkým nápisem "Evropské 11. září". Skotská vláda uvažuje o odtržení od Spojeného království a znovupřipojení se k Evropské unii. Londýn - srdce Anglie - hlasoval jinak než zbytek jižní části Albionu. I z něj se ozývají hlasy požadující odtržení Londýna od Anglie a návrat do Evropské unie.

Evropská komise by mohla nařídit uvalení daně na streamovací média jako je Netflix nebo Amazon. Chcete překlad do běžné lidské řeči?

Podle internetového zpravodajského portálu iDNES.cz se vládní strany ČSSD a ANO se dohodly na vynucení přístupu k internetu zdarma pro seniory a zdravotně postižené. Ne, že by senioři a zdravotně postižení nepotřebovali přístup k informacím a internetovým službám. Ovšem ANO se tím definitivně jednoznačně zařadilo do tábora socialistů.

Zřejmě v očekávání referenda o vystoupení z Evropské unie, které se za nedlouho bude konat ve Spojeném království, změnil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker své priority a začal hovořit o tom, že to Evropská unie s vměšováním se do vnitřních věcí členských států už poněkud přehání.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve středu 13. dubna ve třetím čtení schválila novelizovaný zákon o hazardních hrách. Zákon teď tedy půjde do Senátu. Nechci se pouštět do úvah o tom, zda by vůbec vztahy mezi lidmi měl stát nějak omezovat. V tomto článku mi jde o nově zaváděnou povinnost poskytovatelů připojení k internetu: zamezit uživatelům v přístupu ke stránkám, které se ministerstvo financí rozhodne blokovat. Uvažoval jsem o tom, proč takový neúčinný nesmysl ministerstvo prosazuje. Došel jsem k závěru a o něm je tento článek.

Zúčastnil jsem se pořadu Politické spektrum na téma Střet zájmů, jehož dalšími hosty byli místopředseda Pirátů Ivo Vašíček a pan Linek ze Strany soukromníků ČR. Jak je mým zvykem, doplňuji své vystoupení článkem.

Včera, v sobotu 26. března 2016 se na Václavském náměstí v Praze konala demonstrace strany Národní demokracie, na které vystoupil její předseda Adam B. Bartoš, který byl následně zadržen a odveden Policií České republiky. Hned jsem si vzpomněl na Kateřinu "jau-jau", jejíž konflikt s rukou zákona předcházel úspěchu Zelených ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Začal jsem proto hledat záznam, který by mi ukázal víc, než jen samotné zatčení. Vyjádření Policie ČR k samotnému zatčení se ke mně ještě nedoneslo a tak vycházím především z tohoto záznamu.

Zúčastnil jsem se debaty na téma veřejné finance pro ČRo Plus. Společně se mnou v debatě vystoupili zástupci ODS (Vladislav Vilímec), Koruny České (Petr Krátký) a Strany práv občanů (Luboš Smrčka). Záznam z debaty si můžete poslechnout zde.

Možná to nevíte, ale od 1. ledna 2016 můžete být z rozhodnutí Ministerstva Dopravy zločinci. Stačí, abyste jeli pořád stejným autem tou samou trasou kolo těch samých značek, jako jezdíte již léta… Ale jedna věc se přes silvestrovskou noc změnila.

Každá doba je něčím specifická. Tu dnešní bych nazval dobou pokryteckou, i když si jsem vědom toho, že se u nás opakuje po nepříliš dlouhé době.

Mezi podnikateli i samozvanými představiteli podnikatelů najdeme jak příznivce, tak odpůrce elektronické evidence tržeb (EET), tak povinnosti předkládat finančnímu úřadu detailní rozpis zdanitelných plnění (kontrolní hlášení). Proč se názory různí?

Různé zpravodajské portály informovaly, že si Česká republika výrazně polepšila ve srovnání podle indexu vnímání korupce. Kdo na tom má zásluhu? Máme jásat? Poklesla korupce nebo je to trochu jinak?

Časopis Týden uvedl článek, podle kterého Česká republika svolává na 15. únor 2016 schůzku představitelů Visegrádských zemí (České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska).

Ne, písničku od Beatles tu nehledejte. Reaguji na materiál, který snad má pomoci dětem chápat pozici současných migrantů z arabského světa. Tvrdím, že něco podobného jsem zažil ve svém dětství, a už delší dobu pozoruji, že se to vrací. Tenkrát jsem ve škole musel buď deklarovat obdiv komunismu a Sovětskému svazu, nebo aspoň držet hubu a krok. Jinak bylo u většiny učitelů (a především u ředitelky školy) zle.

Vývoj v našem okolí nenechává mnoho lidí v klidu, mne nevyjímaje. V okolí starého kontinentu i na jeho východě hoří i doutnají konflikty, v německém Kolíně se mladí muži arabského či afrického vzhledu vrhají na mladé ženy na ulici a naše armáda má sice skvělé speciální síly, ale vlastně jen pár mužů ve zbrani. A tak musí spoléhat na ochranu Velkého bratra až ze zámoří. Co s tím?

Dnes Facebookem cloumá článek, který vyšel v deníku DNES (vydávaný společností MAFRA patřící panu ministru financí Andreji Babišovi) a který navazuje na dřívější článek v Lidovkách, které vydává stejná společnost. Dalším zdrojem by mohla být Česká televize a její @online, kdyby ovšem nečerpala právě z Lidových novin.

Prý už nemusíme kupovat vepřové z Dánska. Naše moudré ministerstvo zemědělství totiž podporuje domácí výrobu a i letos na ně vyjde více než miliarda korun. Naše prasata prostě nedáme!

Asi každý by chtěl žít tam, kde má soukromí respektující a přitom přátelské sousedy. Tam, kde mu nikdo nehází klacky pod nohy a kde má společně s ostatními k dispozici to, co k dobrému životu podle něj patří.

Na Mezinárodním Festivalu Dokumentárních Filmů (všechna velká písmena - podle jejich webu) byl uveden dokument Víta Klusáka Matrix AB o stopáži 72 minut. Tento dokument má Česká televize vysílat již příští čtvrtek. Má stopáž 52 minut. Vyvinula snad Česká televize nový způsob pro kompresi videa - takový, že celý obsah zůstane, ale "vejde se" do času kratšího o 20 minut?

Univerzita Karlova nabídla azylantům s právem pobytu odpuštění školného na konkrétních fakultách. Je to dobře nebo špatně? A proč vlastně?

Vláda opět rozhodla o zvýšení minimální mzdy. Důsledky zasáhnou ty nejchudší pracující - některým vezme práci a jiným sníží čistý příjem.

Tedy jde, ale jen s takovým, který je na obrázku. Vypínač, o kterém píši, je podobenstvím společenského systému. Zjistil jsem totiž, že mi někteří lidé nerozumí a tímto článkem se jim snažím dát příležitost mé postoje pochopit. Někomu připadá divné, že se na jednu stranu prohlašuji za minarchistu (druh libertariána) a na druhou stranu zpochybňuji Schengenský systém, nevolám po zrušení hranic, dokonce mi nevadí znovuzavedení jejich fyzické ostrahy a dokonce nesouhlasím s okamžitým rušením celého přerozdělovacího systému. Proč?

Ministr Jurečka vyzval eurokomisaře Hogana, aby intenzivněji řešil současnou složitou situaci na trhu s mlékem. Asi je na tom trhu problém, snad obchodní bariéry, příliš přísné podmínky likvidující zemědělce nebo něco podobného. Hned mne napadlo, že pan ministr chce, aby mléko mohlo být levnější, dobře dostupné a zdravotně nezávadné. Co víc by mohl ministr zemědělství chtít? A tak jsem četl dál.

Reaguji na článek Sobotka: Prodej bytů OKD je morálním selháním Zdeňka Bakaly převzatý z ČTK a citující premiéra Bohuslava Sobotku. Domnívám se, že tím, kdo selhal, je ve skutečnosti Bohuslav Sobotka. Posuďte sami.

Už aspoň rok se Petr Hampl zviditelňuje v českých médiích. Jeho hlavním tématem je nyní boj proti přistěhovalcům. Nechci v tomto článku polemizovat s konkrétními tvrzeními či návrhy Petra Hampla. Jde mi o principiální věc stranické politiky. O soulad svobody a odpovědnosti. Domnívám se, že pan Hampl užívá svobody, ale odmítá odpovědnost, která s ní souvisí. Proto jej vyzývám, aby je dal do souladu.

Dluhová i uprchlická krize jsou symptomy stejného problému. Je nutné vyjednat výjimku z povinnosti zavést v ČR euro. Domnívám se, že by ČR měla vystoupit z Evropské unie i  Schengenského prostoru. Musíme si vybrat, zda se začleníme do nového Evropského Svazu Socialistických Republik (a spadneme do stejného průšvihu, jakým byly SSSR a RVHP), který námi bude vláčet, kam se jeho vládcům zamane nebo zůstaneme svobodní a s odpovědností za svoji budoucnost.

Jedním z témat poslední doby a od "listopadu" již evergreenem je reforma penzijního systému. Otto von Bismarckem zavedený průběžný penzijní systém (pay-as-you-go) se dostává do deficitu. Mluví se o "nepříznivém demografickém vývoji" a o tom, jak situaci řešit. Český státní penzijní systém má totiž každý rok větší a větší deficit.

Nadpis míním naprosto vážně. Očkování je podle mne opravdu skvělým vynálezem. Umožnilo spoustě lidí předejít smrtelným nemocem a chrání nás proti nim každý den. Očkování, jako takové, je skvělá věc. Jenomže to je třeba i jaderná fyzika. A ta nám přináší skvělé věci, jako je levná elektrická energie, ve zdravotnictví diagnostiku i léčebné metody, ale také jaderné havárie a jaderné zbraně. I dobrou věc lze použít špatným způsobem.

Minulý týden byl bohatý na události, které ukazují budoucí směřování Evropské unie i jednotlivých členských států EU. Ukazuje se, že se nejsilnější politické proudy v EU snaží tvrdě převzít vedení a zlikvidovat zbytky svrchovanosti členských států, možná i za cenu spálené země. Že používám silná slova? Vážil jsem je dlouho a obávám se, že slabší výraz by nevystihl podstatu problému.

V posledních dnech rozvířily vody českých zpravodajských portálů návrhy na další sledování, konkrétně na sledování příchodů a odchodů dětí čipovými kartami, na elektronické žákovské knížky či na povinný eCall do aut, který údajně chtějí europoslanci. (já ovšem znám jednoho, který to nechce) Chci v tomto článku tyto návrhy propojit s dalšími sledovacími aktivitami, se kterými stát nedávno přišel a také připomenout rozdíl mezi nástrojem (který člověk může a nemusí použít) a všeobjímající povinností, které se nelze zbavit. Je to vlastně jako rozdíl mezi telefonem s Androidem a povinnou štěnicí v těle či v autě.

Ve Středozemním moři se v minulých dnech potápěly lodě s běženci. Někdo plánuje záchranné akce, jiný by je zase opakovaně varoval a po neuposlechnutí bez milosti poslal ke dnu. Proč ale ti uprchlíci utíkají právě do zemí Evropské unie, když je to tak rizikové a jistě i drahé? Nemůže být v odpovědi na tuto otázku také náznak řešení?

Nemyslel jsem si, že budu k plánované cestě Nočních vlků psát článek, zvlášť když už to udělal Tomáš Pajonk. Dnes ráno jsem se však dočetl, že Ministerstvo vnitra údajně navrhuje jejich zařazení na seznam nežádoucích osob, aby mohli být vyhoštěni.

V poslední době jitří emoce americký konvoj, který má projíždět také přes naše území. Strykery jsou už na cestě a stránky novin i zpravodajských portálů se plní propagandou všech směrů.

Otevřený dopis pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Odpověď byla přidána na konec článku.

Předčasné volby se blíží. A aby bylo jasné, že nejsem nestranný, hned na začátek uvádím, že v nich kandiduji za Svobodné. Chci se v tomto článku zamyslet nad tím, o co v politice podle mého názoru jde, a jaké argumenty jsou tedy relevantní a jaké nejsou. Pozoruji totiž, že někteří (a střílím i do vlastních řad) v předvolebním nadšení nejspíš nechtěně a nevědomě upřednostňují využití příležitosti pro "šťouchnutí do oponenta" před relevantností argumentů.

Republikové předsednictvo Svobodných dnes vydalo (v pořadí již čtvrté) stanovisko k situaci na Ukrajině. Situace se od posledních stanovisek nadále vyvinula a cítili jsme, že bychom měli dát vědět, že situaci sledujeme a že se náš principiální postoj nemění. Odkazy na všechna stanoviska Svobodných k Ukrajině najdete na konci článku.

Rozhovor s místopředsedou Svobodných Karlem Zvárou vyšel na Parlamentních listech.

Poslanecká sněmovna má na programu nejbližší schůze projednávání novely služebního zákona. Ano, toho, který je již dlouho přijatý, ale jehož platnost je dlouhodobě odkládána. Přinese skutečnou profesionalizaci státní správy? Zbavíme se korupce? Nebo to bude jinak?

Stranu svobodných občanů i mne v poslední době oslovují voliči s otázkou "připojíte se k iniciativě Rekonstrukce státu?" Odpovídám, že nepřipojím. V tomto článku chci shrnout své důvody, ačkoliv Rekonstrukci státu považuji za zajímavou iniciativu.

Prezident Václav Klaus vyhlásil při příležitosti 20. výročí nezávislosti České republiky dílčí amnestii. Osobně to považuji za nešťastný krok, kterým mne Václav Klaus rozhodně nepotěšil.

Hodnocení 45. schůze Poslanecké sněmovny

V postojích k 45. schůzi Poslanecké sněmovny jsem se vyjádřil ke třem projednávaným bodům. Novela zákona o důchodovém pojištění byla schválena, podepsal ji již také prezident republiky. Církevní restituce schváleny ani projednány nebyly a byly vládou předloženy znovu (tentokrát vláda s tímto návrhem spojuje hlasování o důvěře). Novela zákona o hospodaření energií, vrácená prezidentem republiky, vůbec nebyla projednána. Vcelku jsem tedy s průběhem schůze spokojený, nebylo totiž schváleno ani navýšení DPH.

Předem se omlouvám za „výpadek“, tedy za chybějící postoje k několika předchozím schůzím. V případě 41. a 42. schůze byly stránky sněmovny nepoužitelné (skandál s pornem pracovníků PSP), 43. schůze neproběhla (pořad schůze nebyl schválen) a jediným bodem 44. schůze byl návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky. Nyní stojíme před 45. schůzí, která má navýsost zajímavý program.

39. schůze Poslanecké sněmovny proběhla 27. dubna 2012 a měla na programu jediný bod – hlasování o důvěře vládě. 40. schůze začíná v úterý 5. června 2012 od 14h. Na programu má několik velmi zajímavých bodů. Vyjádřím se, jako obvykle, jen k bodům, které považuji za zásadní. K ostatnímu se vyjádřím na požádání.

37. schůze Poslanecké sněmovny byla krátká a šlo na ní jen o pokus vyslovit Nečasově vládě nedůvěru. Vyjadřuji se proto až k návrhu programu 38. schůze.

33. až 35. schůze Poslanecké sněmovny de facto neproběhly, protože nebyl schválen pořad jednání. V tomto článku shrnuji mé postoje k vybraným bodům 36. schůze.

12. ledna 2012 jsem přednesl úvodní příspěvek na veřejné diskusi Svobodných na téma "regulace internetu". V rámci besedy jsem nesprávně uvedl jako příklad původce špatné konfigurace BGP směrovače společnost Dial Telecom, a.s. a jmenoval jejího zaměstnance Zbyňka Pospíchala (ne však jako původce chyby). Po upozornění beru svá slova zpět. Nesprávně jsem si totiž vzpomněl na úlohu jednotlivých aktérů ve dva roky starém článku, ve kterém jsem se o události dočetl. Tímto se omlouvám Zbyňkovi Pospíchalovi i společnosti Dial Telecom, a.s. a svá slova na jejich adresu, která jsem uvedl na zmíněné besedě, beru zpět

Česká republika dnes v Japonsku připojila k mezinárodní smlouvě ACTA, který de facto likviduje svobodný internet, dělá z prohledávání elektronických přístrojů na hranicích pravidlo a téměř každého uživatele Internetu umožňuje stíhat pro "poškozování duševního vlastnictví. V žádném zdroji jsem se nedočetl kdo za Českou republiku ACTA podepsal ani od koho a jaký k tomu měl mandát. Pokud takovou informaci máte, prosím Vás o její zaslání.

Ústavní zákon o celostátním referendu
(sněmovní tisk 520, první čtení)

Sice se zpožděním, nicméně stále ještě před 33. schůzí Poslanecké sněmovny, uvádím jak jsem spokojený či nespokojený s výsledky 32. schůze. Má stanoviska, která jsem publikoval před jejím zahájením, jsou k dispozici zde.

Včera, v pondělí 16. ledna 2012, se na stránce Wikimedia Foundation objevilo prohlášení výkonné ředitelky Wikipedia Foundation Sue Gardnerové. Přináším jeho překlad, aby i ti, kdo nerozumí anglickému textu, rozuměli důvodům. Původní text je opatřen licencí Creative Commons Attribution - Share Alike License, která umožňuje jeho využití. Dále ještě odkazui na můj předchozí článek Piráti vs. Svobodní - domněnky a skutečnost, ve kterém je vložené video z příspěvku a besedy právě na téma regulace internetu. Zbytek článku je již jen překladem prohlášení výkonné ředitelky Wikimedia Foundation.

V posledních dnech se na webu (především blogy) objevily reakce na článek Benjamina Kurase Svobodné, nebo kradené? Narážím na článek pana Škopa či na článek v Pirátských novinách. Co mají Svobodní a Piráti společného a kde se zásadně liší? A co s tím má pan Kuras společného? Na to se pokusím odpovědět v tomto článku.

Dnes odletí premiér Nečas na jednání Evropské rady v Bruselu. Ve čtvrtek večer bude s ostatními státníky ze zemí Evropské unie a s "prezidentem" van Rompuyem večeřet. Na páteční ráno je naplánováno podepisování přístupové smlouvy s Chorvatskem, odpoledne se bude jednat o "řešení dluhové krize". Pan premiér má na dlouhou dobu poslední šanci prosadit jeho požadavek rozhodnout si o zavedení eura v České republice v referendu.

Je možné, že v blízké budoucnosti Řecko nebo i jiné státy nebudou schopné hradit řádně a včas své splatné závazky, především úroky a splatné jistiny státních dluhopisů. Takové situaci se říká státní bankrot. V tomto článku chci nastínit možné scénáře vývoje. Nemám patent na rozum, je možné, že v úvaze udělám chybu nebo něco přehlédnu. Budu rád, když mě na chybu v diskusi upozorníte a budeme o ní diskutovat.

Euroval, tedy soubor dvou přerozdělovacích mechanismu - EFSF ("Evropský nástroj finanční stability") a ESM (Evropský stabilizační mechanismus, "Smlouva dluhů"), začíná, zdá se, být v České republice opět aktuálním tématem. Není divu, Poslanecká sněmovna i Senát hodlají již tento týden hlasovat o ratifikaci ESM (EFSF se nás zatím netýká).

Návrh programu pro 32. schůzi Poslanecké sněmovny je velmi nabitý – má 143 bodů. Jako i minule, projdu body, které považuji za velmi důležité, zásadní nebo zajímavé. Pokud se k některému návrhu nevyjadřuji, neznamená to, že jej nepovažuji za důležitý či zajímavý. Je to proto, že se mu budu věnovat až na vyžádání. Pokud se chcete zeptat na můj postoj k dalším, můžete mi třeba napsat e-mail.

V předchozím příspěvku jsem napsal, že se pokusím před schází Poslanecké sněmovny uveřejnit mé postoje a po schůzi zhodnotit soulad mých představ s výsledkem jednání této parlamentní komory. Hektický průběh mne však poněkud zaskočil a v tomto článku proto budu shrnovat výsledky 25., 30. a 31. schůze Poslanecké sněmovny. Ty všechny totiž stihly proběhnout, pořad schůzí pořadové číslo 26 až 29 nebyl schválen, takže k nim se vyjadřovat nebudu.

Vytvořil jsem si v redakčním systému novou rubriku „Virtuální poslanec“. Učinil jsem tak proto, že předpokládám, že budu v roce 2014 (nebo dříve?) opět kandidovat do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. A protože nikdo nekupuje rád „zajíce v pytli“, rozhodl jsem se, že počínaje 25. schůzí sněmovny zvolené v roce 2010 budu komentovat každou schůzi. Pokusím se najít si dostatek času na to, abych každou schůzi komentoval ve dvou fázích: nejprve před schůzí uvedu mé postoje k projednávaným tématům, po skončení schůze uvedu souhrnný komentář k jejím výsledkům. Body budu komentovat v pořadí podle jejich důležitosti jak ji vnímám. Body, které neokomentuji, nepovažuji za příliš důležité (pokud k nim chcete znát můj názor, napište mi vzkaz – pokusím se obratem odpovědět aktualizací článku).

Premiér Petr Nečas v březnu dohodl a svým hlasem podpořil účast České republiky na Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), tedy na tom, čemu Slováci říkají "trvalý euroval". Od tohoto kroku jej tehdy Svobodní zrazovali. Petr Nečas na trvalý euroval kývl a napsal k tématu poměrně dlouhý dopis. Mohlo by se zdát, že si Petr Nečas v posledních dnech si uvědomuje, jaké důsledky by pro Českou republiku mohla účast na trvalém eurovalu (ESM) znamenat. Dokonce navrhuje, abychom o "přistoupení k euro" rozhodovali v referendu.

Tento článek věnuji výhradně evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), konkrétně tomu co by se snad v budoucnosti mohlo stát. Netvrdím, že se to stane, nechci nikoho strašit. Dost možná to bude jinak, alespoň pokud jde o načasování; proto jsem tento článek také nazval "černý scénář". U každého kroku se pokusím vypořádat s argumenty proti realističnosti scénáře. Ostatní argumenty snad zvládneme prodiskutovat pod článkem (jen nesedím celý den u počítače, dost možná odpovím až večer).

Řecko, a možná nejen Řecko, už mnoho měsíců stojí na pokraji státního bankrotu. Pomoc z EFSF či z MMF pomáhá prodlužovat agónii, neřeší však problém samotný. Ten je totiž ve společné měně při rozdílném výkonu ekonomiky Řecka a zemí jako je Německo či Rakousko.

Předseda vlády České republiky Petr Nečas je v poslední době ústřední postavou "tahanic o euro". Chtěl bych tímto článkem především reagovat na stále omílané tvrzení pana premiéra, že "Česká republika přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny převýší náklady na zavedení jednotné evropské měny" (článek na Novinky.cz) či jeho tvrzení v dopisu Petru Machovi: "Znovu zdůrazňuji, že bez aktivního projevu vůle se nemůže žádný členský stát EU stát stát členem eurozóny".

V různých zemích světa se začíná hlasovat elektronicky. Elektronické volby mají určitá rizika. Lze se jim vyhnout? Pokusím se v tomto článku navrhnout jednoduchý a levný systém, který by umožnil volit bezpečně, elektronicky a bez nutnosti dojít do nějaké hlasovací místnosti. Těším se na diskusi – doufám totiž, že se někdo pokusí mnou navržený systém napadnout, a že následkem toho se podaří návrh dále vylepšit. Předem se omlouvám „netechnickým“ čtenářům. Pokud je budou nudit technické podrobnosti, mohou se podívat na konec článku, kde je ukázka jak by to mohlo vypadat.

Včera jsem publikoval článek navrhující přispět k narovnání politické soutěže zrušením (či výraznou změnou) dotování politických stran ze státního rozpočtu a ústavním uktvením povinnosti nemít deficitní rozpočet na úrovni státu. Několik čtenářů mi napsalo (i když ne v diskusi), že běžný čtenář nemívá představu o tom které strany a v jakém objemu získávají dotace. Nyní chci tuto informaci doplnit.

V souvislosti se současnou vládní krizí se mluvilo o možnosti předčasných parlamentních voleb. V tomto článku bych se chtěl zamyslet nad současným systémem, zejména na financování politických stran a jejich ekonomické moci. Právě skutečnost, že strany, které jsou momentálně "u moci", mohou s využitím veřejných prostředků ovlivňovat příští volby, považuji za důvod, proč jsou u moci stále stejní lidé. Jsou potom volby skutečně svobodné?

19. ledna 2011 jsem na tomto blogu zveřejnil dopis, který jsem jako otevřený adresoval Českému statistickému úřadu. Uvedl jsem v něm pochybnosti ohledně mé schopnosti správně vyplnit "sčítací formuláře". Dnes, 7. února 2011, jsem od ČSÚ obdržel odpověď. Jsem přesvědčen, že podle § 3 autorského zákona se na odpověď ČSÚ nevztahuje ochrana podle autorského práva. ČSÚ jsem v původním dopise upozornil, že jejich odpověď zveřejním. Zbytek článku je tedy odpovědí ČSÚ, ze které vynechávám jen jméno osoby, která se pod odpověď podepsala.

Čeká nás "sčítání lidu, domů a bytů". Jako člověk, který se snaží nic nezanedbat, jsem si tedy otevřel stránku www.scitani.cz, vyhledal sčítací formuláře a prostudoval nápovědu. Vím, že mám na základě zákona povinnost vyplnit všechny povinné údaje podle pravdy. Zjistil jsem však, že to zřejmě nedokáži. A že mi tedy hrozí, že budu muset zaplatit pokutu ve výši 10.000 Kč. Já ji však nebudu chtít zaplatit. Stát totiž po mě chce něco co mu prostě nemohu dát. Proč? Pojďme se podívat na jednotlivé otázky a na problémy, které s nimi mám. Zbytek článku je textem, který zašlu Českému statistickému úřadu. Jako člověk, který má ke statistice blízko, totiž vím, že je lepší "chybějící pozorování" než nesprávný údaj. A penalizovat "chybějící pozorování" považuji za obrovskou chybu. Zákon totiž zvýhodňuje uvedení věrohodných nesprávných údajů před jejich neuvedením. Kromě (alespoň pro mne neakceptovatelného) zasahování do soukromí tedy sčítání lidu "zjistí nějaké údaje", které však dost možná nebudou odpovídat skutečnosti. A toto zasahování do soukromí za účelem zjišťování nevěrohodných údajů nás bude stát více než 2,5 miliardy Kč. Přidejte si tedy ke "Kalouskově složence" dalších 250 Kč za každou osobu. Doporučuji všem, aby se podívali na www.scitani.cz a zjistili, zda jsou schopni tyto formuláře úplně a správně vyplnit. No a pokud ne, můžete napsat ČSÚ dopis také. Jistě budou rádi, že sčítaní občané projevují o sčítání zájem, a že se všemožně snaží dostát povinnostem, které na ně poslanci uvalili skrze zákon č. 269/2009 Sb. Jelikož neposkytnutí přesných a úplných údajů, stejně jako neodevzdání vyplněných formulářů, může být "odměněno" pokutou 10.000 Kč, pečlivě važte odpovědi.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se na úhradě obecních dluhů podíleli i obyvatelé. Alespoň to říká nadpis článku na iHNED.cz. Článek také cituje čtvrteční MF Dnes: "I občané by se ale na oddlužení obce museli podílet, třeba placením vyšší daně z nemovitosti nebo opravou chodníků". Jak je to tedy s těmi obecními dluhy, s veřejným hospodařením vůbec a jak je možné, že by občan obce musel platit nějaké závazky, které dobrovolně nepřijal?

Španělská ministryně financí Elena Salgadová vyloučila, že by její země potřebovala finanční pomoc. Říkal jsem si, že už jsem něco podobného kdysi slyšel, ale neměl jsem čas to dohledávat. A hle, během pár desítek minut se potřebné odkazy objevily na mé facebookové zdi. A jelikož moji "zeď" na facebooku čte relativně málo lidí, podělím se s vámi o odkazy na články, kvůli kterým jsem dnes měl pocit deja-vu.

Poslechl jsem si dnes (po upozornění od přátel na Facebooku) rozhovor, který vedl moderátor Českého rozhlasu Vladimír Kroc s Tomášem Halíkem. Pořad byl vysílán 27. října 2010 na Českém rozhlase 2 (stanice Praha) pod názvem "Jak to vidí Tomáš Halík" (záznam, přepis). V pořadu jsem se od pana Halíka mimo jiné dozvěděl, že jsem aktivně činný ve skutečně nebezpečné politické straně. Nabízím tedy pohled řadového člena Svobodných (nedržím ve straně žádnou volenou politickou funkci) a nechávám na ctěném čtenáři, aby sám posoudil, zda je mně nejbližší politická strana skutečně nebezpečná.

Tak nám vyšachovali vítěze voleb - Zdeňka Tůmu. Ten tedy asi nebude mít příležitost ukázat, že své předvolební sliby o průhledné Praze myslel vážně. Uzavření pražské koalice mezi ODS a ČSSD je jistě v pořádku - společně mají mnohem více mandátů než TOP09 a jistě budou schopní dohodnout se na složení rady a na osobě primátora. Jen někteří zastupitelé koaliční ODS a ČSSD (té především) budou asi doufat, že jejich dřívější sliby upadnou v zapomnění. Nebo podpoří novou pražskou vládu jen za podmínky zajištění požadavků na průhlednost pražské radnice?

Je po volbách, mizí předvolební billboardy a někteří zvolení politici možná doufají, že na jejich sliby voliči rychle zapomenou. Pražané si jistě všimli billboardů, které lákaly voliče tématem průhlednosti činnosti radnic. V Jesenici ještě visí billboard s textem „Zapojím vás do řízení obce“. V Praze nebylo možné přehlédnout obrovské billboardy Zdeňka Tůmy (TOP 09) s nápisy „Praha musí být průhledná i průjezdná“ či „Praha musí být průhledná, ne jen pohledná“.

Praha a její městské části pracují každý rok s obrovskou sumou peněz, v roce 2010 konkrétně s příjmy ve výši téměř 50 miliard Kč. Výdaje přitom mají příjmy o 11 miliard Kč překročit. Kde se ty peníze berou a za co je komunál utrácí? Právě stručný přehled těchto údajů je smyslem tohoto článku. Každý občan České republiky náleží do nějaké obce, která pracuje s vlastním rozpočtem. A jelikož hlavním zdrojem příjmů obcí jsou daně, má každý důvod seznámit se s rozpočtem své obce a s tím na co jeho obec prostředky vynakládá. Smyslem článku není poskytnout úplné informace o rozpočtu Prahy. Cílem je ukázat čtenářům, že informace o rozpočtu jsou dostupné, a že si sami mohou zjistit na co jejich město vynakládá jejich prostředky (ano, jejich - daně odvádíme pořád - při výplatě, při nákupu, pořád..).

V posledních letech jde společnost zdánlivě od extrému k extrému. Nejdřív je sluneční a větrná energie podporována, nyní zatracována. Jediné v čem se situace nemění je silový přístup státu k její výrobě a využívání. Stát (i EU) se do výroby a distribuce energií stále (a čím dál více) plete. Ale proč?

Miroslav Ševčík, předseda správní rady Liberálního institutu a vedoucí katedry hospodářské a sociální politiky VŠE, pronesl v roce 2008 projev k delegátům kongresu ODS. Jsem přesvědčený, že jeho projev stojí za připomenutí.

Poslanecká sněmovna dnes přehlasovala veto prezidenta Klause týkající se zákona o ochraně ovzduší. Tato novela zvyšuje podíl povinně přimíchávaných biopaliv u benzínů na 4,5 % (objemových) a u nafty na 6,3 % (objemových).

Poslanci se sejdou k pokračování přerušené schůze Poslanecké sněmovny - den před volbami, ve čtvrtek 27. května - aby se pokusili přehlasovat prezidentovo veto, a aby tak nařídili navýšení podílu biopaliv v benzínu a naftě. Podívejme se na důvody ukazující proč biopaliva nejsou dobrý nápad.

9. května 2010 večer jsem na blogu uveřejnil článek Svobodní nelžou, jen nechtějí skončit v Čecku. Reagoval jsem v něm na článek pana Fasulise z 8. května 2010. Pan Fasulis mne v diskusi k článku upozornil, že jej nesprávně cituji. Na stejnou chybu mě prostřednictvím e-mailu Straně svobodných občanů upozornil i další čtenář. V tomto článku chci nesprávnou citaci opravit.

Na billboardech a v předvolebních materiálech strany věnují mnoho pozornosti daňové a sociální problematice (když nepočítáme korupci). Je zřejmé, že jakékoliv vynucené přerozdělování představuje porušení svobody jednotlivce, protože mu bere pravomoc rozhodovat o vlastním majetku, který musí ve formě daní odvést. V tomo článku se zamýšlím nad nástroji, jakými stát může zajišťovat nějakou společenskou "solidaritu" (přerozdělování). A docházím k závěru, že to dělá se zbytečně velkými administrativními náklady a velmi neefektivně.

Nereaguji samozřejmě na nic jiného než na pokus vedení EU šokem "vyléčit" krizi Řecka (a také Portugalska, Španělska, Itálie, ...). Jsem přesvědčen, že ve skutečnosti jde o velmi riskantní odložení současné krize za účelem prosazení fiskálního sjednocení Evropské unie. Včetně daní a přerozdělování. Jde o přímý útok na (nejen) naše zbytky samostatnosti.

Na blogu iDnesu vyšel článek Georgise Fasulise, ve kterém obviňuje Svobodné ze lži. Článek se navíc docela dlouho udržel na hlavní stránce iDnes (v době, kdy píši tento článek, tam ještě je). K tomuto úspěchu mu gratuluji. Dovolím si shrnout důvody, proč tvrdím, že pan Fasulis jeho obvinění vlastně ničím nepodložil. A děkuji panu Čepelkovi; z jeho blogu jsem si vypůjčil slovo Čecko.

Dnes se média zabývají zprávami o obrovském čtvrtečním propadu cen akcií na Wall Street. Podle serveru iDnes.cz americký senátor Edward Kaufmann uvedl „Souboj algoritmů, jehož dopady nejsme schopni domyslet a není transparentní ani pro Komisi pro cenné papíry, musí být pečlivě prozkoumán a poté vhodným způsobem regulován.“

Po zavedení možnosti Kurzarbeit, neboli možnosti zkrátit zaměstnancům pracovní dobu i plat, volají údajně německé firmy v České republice. Firmy i zaměstnanci jsou svázány pracovním právem. Český zákoník práce na jedné straně „chrání“ zaměstnance, na druhé straně poškozuje nezaměstnané. Každý zaměstnavatel si rozmyslí, zda „vytvoří“ další pracovní místo. Přijetím zaměstnance totiž přijímají závazek přidělovat tomuto zaměstnanci práci a vyplácet mu mzdu i v případě, že právě nemá pro zaměstnance využití.

Jsem přesvědčením pravicový volič, až do roku 2006 jsem pravidelně odevzdával hlas ODS. Poté, kdy Václav Klaus odešel z místa předsedy ODS, jsem hlasoval spíše „proti levici“ než „pro ODS“. V roce 2006 jsem svůj hlas odevzdával se sebezapřením. Ještě než jsem vyrazil na procházku k volební místnosti, vytiskl jsem si Topolánkovu „smlouvu s občany“. Asi jsem tehdy tušil, že ji nejpozději za čtyři roky vytáhnu na světlo a budu ODS volat k politické odpovědnosti.

Ze stejných podkladových informací lze dojít k různým závěrům. Záleží na poctivosti zpracovatele i na jeho interpretaci. V tomto článku reaguji na článek, který Čechy ukazuje jako rozpolcené a nejisté lidi bez perspektivy. Jsem totiž přesvědčený, že věšina Čechů stojí oběma nohama pevně na zemi.

Jsem sice proti ratifikaci Lisabonské smlouvy, pokusím se však v dnešním článku být nad věcí a zdržet se hodnocení smlouvy samotné. Chci se věnovat dřívějším prohlášením a dalšímu možnému vývoji. Stranou ponechávám výsledek dnešního jednání Ústavního soudu. Věnuji se pouze úloze prezidenta Václava Klause.

Po Irském "ANO" v referendu minulou sobotu se "oči Evropy" dívají k nám. Jsme jediní "zlobiví", kteří ještě neratifikovali Lisabonskou smlouvu. Irskému referendu předcházela kampaň z obou stran. Nebudu se v tomto blogu zabývat zdroji financování této kampaně, i když by to bylo také zajímavé. Budu se zabývat tím, co na Lisabonské smlouvě považuji za největší problém.

A nemusí to být hned. Počkám klidně i deset let, protože mi je jasné, že z procesních důvodů a pro zachování alespoň nějaké stability to rychleji jít ani nemůže. A nepíši jen o církvích, které se tak samy nazývají. Považuji totiž za církev každou organizaci jejíž základ tvoří přesvědčení. Náboženské, politické, jakékoliv.

Dnes v noci se mi zdál zvláštní sen. Asi jsem až příliš vystresován začátkem školního roku. Líbil by se vám svět vystřižený z mého snu?

Financování politických stran můžeme vnímat jako financování demokracie. Jak však může uspět politická strana, která nenajde prostředky na oslovení veřejnosti, aby jí sdělila svůj politický program? A jak může uspět strana, která má proti sobě finančně zajištěný kolos? Dnešním článkem zkusím objasnit, jak financování politických stran z veřejných prostředků funguje. Věnovat se budu jen financování v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Stát alespoň jednou za rok musí zúčtovat své příjmy a výdaje. Dokument, ve kterém zúčtování můžeme najít, je "státní závěrečný účet". Poslední, který poslanci vzali na vědomí, je za rok 2007. Poslanecká sněmovna jej projednala 5. února 2009. Chcete se na něj podívat? (pokud by odkaz přestal fungovat, hledejte na webu Ministerstva financí).

Zdravotní pojištění v České republice podle mého názoru není pojištěním, neboť nemá některé základní vlastnosti, které by pojištění mělo mít.

Také jste si v poslední době přečetli předvolební heslo jedné nejmenované oranžové strany "Podpora rodin s dětmi a seniorů ze zisků ČEZ"? Tato strana otevřeně přiznává, že ČEZ není ničím jiným, než dalším výběrčím daní, které chce přerozdělit. Kde jsou kořeny tohoto problému a jak se jej zbavit?

Daň z nemovitostí je jedinou daní, ze které plyne celý daňový výnos obci. Zároveň jde o daň z majetku; platí ji ti, kteří vlastní nějakou nemovitost (i pozemek). Navíc jde o jediný daňový výnos, jehož výši může obec přímo ovlivnit. Je tato daň dobrá nebo špatná? Diskutujte..